Evropa,  Místa a itineráře

Bavorskou pohádkou: hory, jezera a zámky jednoho šíleného krále

Když se řekne „Bavorsko“, řadě lidí se vybaví typické hrázděné domky, příroda Bavorských Alp či dámy v krojích, které nabízejí něco dobrého k snědku (ať už jsou to domácí koláče, pivo nebo klobásky). Bavorsko si také spojujeme s Mnichovem, jeho hlavním městem, nebo třeba s BMV. Kromě toho všeho je ale také zemí pohádkových zámků jednoho krále, který byl trošku jiný než ti ostatní – řeč je o Ludvíku II. Bavorském, věčném snílkovi, milovníkovi hudby a vášnivém staviteli, který utíkal před nudnými královskými povinnostmi reálného světa do krajin mýtů a pohádek. A právě v jeho stopách se uskutečnil náš výlet po Bavorsku.

Pravidelně, když narazím na nějaký cestopis o Bavorsku a Ludvíkových zámcích, dočítám se příběh lidí o kouzelném zámku, který měli už jako malí před očima (někdy jako plakát kdesi u sebe doma, jindy jako puzzle nebo pouhý obrázek). Mnohdy se autoři těchto článků svěřují, že dříve nevěděli, že tento zámek ve skutečnosti opravdu existuje nebo o jeho návštěvě snili dlouhé roky, podobně jako já… Věděla jsem, že nese název Neuschwanstein, ale až na gymnáziu jsem se při četbě knihy Velké psychiatrické příběhy dozvěděla o jeho tvůrci, králi Ludvíkovi II., jehož životní příběh mne fascinoval.

LUDVÍK II. BAVORSKÝ

Ludvík nastoupil na trůn po smrti otce (bavorského krále Maxmiliána II.) v roce 1864, kdy mu bylo pouhých 18 let. Již jako korunní princ se nechával okouzlit hudebními dramaty Richarda Wagnera, skladatele, kterého později již jako král dlouhé roky podporoval. Zámky, které stavěl či plánoval postavit, byly nejen útočištěm klidu při útěku z neoblíbeného Mnichova, nýbrž také živými kulisami oper, které miloval. Pohlcen tímto světem zapomínal na královské povinnosti a žil osamělým a mnohdy bizarním způsobem života. Dožil se pouhých čtyřiceti let. Ze sličného mladíka se stal podivínský tlouštík, který zemřel za dodnes nevysvětlených okolností ve Starnberském jezeře 13. června 1886.

V našem týdenním výletu po Bavorsku byl příběh Ludvíka téměř neustále přítomen zejména prostřednictvím příběhů průvodců jednotlivých zámků. Program naší cesty vypadal takto:

  • 1. den: odjezd z ČR do Prien an Chiemsee a návštěva prvního zámku Herrenchiemsee, který se rozkládá na ostrově uprostřed jezera
  • 2. den: výlet na bavorské jezero Walchensee, horu Herzogstand a hřebenovka na Heimgarten
  • 3. den: návštěva zámků Neuschwanstein a Hohenschwangau, večerní procházka v městečku Füssen
  • 4. den: klášter Ettal a odpočinek v Oberammergau (s promítáním filmu o Ludvíkovi II. 🙂 )
  • 5. den: prohlídka zámku Linderhof a projížďka na (elektro)kolech
  • 6. den: krátká zastávka u jezera Eibsee pod nejvyšší horou Německa Zugspitze, přesun do Mnichova a celodenní prohlídka města
  • 7. den: zámek Nymphenburg, přesun do Řezna a po jeho prohlídce návrat zpět do ČR
klášter Ettal

UBYTOVÁNÍ

Výchozím místem pro naše toulání po Bavorsku se stala na většinu dní malebná vesnička Oberammergau, kde jsme se ubytovali v Gästehaus Enzianhof Hotel Garni, rodinném penzionku typického bavorského vzezření. Každé ráno se zde podávaly snídaně připravené z čerstvých kvalitních surovin (povětšinou z okolních farem). V ubytování jsme také obdrželi Königscard, která poskytuje řadu slev nebo třeba lístek na lanovku a zapůjčení elektrokola zdarma. Pobyt na 5 nocí se snídaní nás vyšel na cca 14 400 Kč.

Druhým ubytováním byl hotel Super 8 By Wyndham Munich City West v Mnichově. Vzhledem k tomu, že ve městě panují přísná pravidla pro vjezd aut do centra (nelze vjet bez ekologické známky), lepší je najít si ubytování spíše na jeho okraji. Náš hotel se nacházel v blízkosti vlakové zastávky – vlak jel přímo do centra města asi 10 minut. 1 noc se snídaní nás zde vyšla na 2 000 Kč.

ZÁMKY ŠÍLENÉHO KRÁLE LUDVÍKA

Je to jako s pokémony – navštívíte jeden zámek a rázem zatoužíte „mít je všechny“ :). Neuschwanstein jsem navštívila již před lety a nepochybovala jsem o tom, že se tam jednoho dne vrátím. Ludvíkovi zámky jsou v mnoha směrech jedinečné. V první řadě jsou neskutečně krásné – návštěvník často „zpychne“ a všechny ostatní zámky se mu poté jeví až zoufale obyčejné. Vždy také obsahují jisté bizarní prvky související s královou komplikovanou osobností. V jeho zámcích a pavilonech je zastoupena vybraná sbírka stylů od středověku přes francouzské rokoko až po styly orientální. Sám Ludvík se do jejich konstrukce údajně pouštěl bez jasných architektonických plánů, aniž by je stihl dokončit. Pozornost kladl na složité detaily a umocnění atmosféry starých mýtů a legend. Zuřivě přitom utrácel peníze, čímž výrazně chudla státní pokladna.

V dobách před koronavirem bylo možné zakoupit kombinovaný lístek do všech 3 zámků: Königsschlösser combinationticket, který byl platný po dobu 6 měsíců. Stál 26 € a nyní je, zdá se, znovu dostupný zde.

NEUSCHWANSTEIN

Neuschwanstein, tento pohádkový zámek nad obcí Hohenschwangau, je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Německu. Jedná se o pětipodlažní romantický zámek, kterým se zřejmě nechal inspirovat Walt Disney při tvorbě Sleeping beauty castle obsaženém nejen v jeho logu. Možná právě proto mnohdy nevěříme, že by takový zámek skutečně mohl reálně existovat.

výhled na zámek kousíček od známého Marienbrücke
Krátká historie pohádkového zámku

Král Ludvík II. započal s jeho výstavbou v roce 1869 na strmé skále vysoko nad jezerem Alpsee. Tento „sen vytesaný do kamene“ si přál zbudovat ve stylu starých německých rytířských hradů. Ač pro některé představuje překombinovaný kýč, stal se Neuschwanstein ztělesněním romantického středověkého hradu. Právě v jeho komnatách byl Ludvík zatčen státní komisí, která měla za cíl zbavit krále svéprávnosti.

Co byste měli vědět před návštěvou: krátká prohlídka a hodiny čekání

Vzhledem k tomu, že Ludvík nemohl zámek dokončit a většina hradu zůstala prázdná, trvá prohlídka pouhých 25 minut. Dvacet pět minut, na které si ale dlouho počkáte. Pokud se vám totiž nepodaří koupit lístky online (s velkým časovým předstihem zde), musíte počítat s frontami i na několik hodin čekání s tím, že nejbližší vstup může být až za několik dalších hodin. Návštěvě zámku a okolí se tedy vyplatí vynahradit celý den.

V současné době je počet návštěvníků kvůli pandemii koronaviru značně omezen, prohlídky se na začátku léta uskutečňovaly v komorním počtu 10 lidí. My jsme dorazili na základě doporučení na pokladnu hned v 8 hodin, tedy přesně v době, kdy otevírá. Již po dvaceti minutách frontu obcházela paní s tím, že s velkou pravděpodobností se lístky na dnešní den brzy vyprodají a že na jiný den není možné vstupenku pořídit. Mnoho lidí čekání vzdalo, my jsme vytrvali a vyplatilo se :)!

A nyní k financím a dalším praktickým informacím: V období od dubna do října je otevřeno od 9 do 17 hod, přičemž vstupenku pořídíte za 12 . Parkovací lístek stojí 8 € do 6 hod (poté každá další hodina připočítává 0,5 €, max. za den zaplatíte 9.5 €). Do zámku se nesmí vstupovat s batohy, před vchodem najdete úložné skříňky, kde si můžete vše pozamykat (potřebovat budete 2 ). Příjemným překvapením je audioguide v češtině. Pokud by vás zajímaly další podrobnosti k návštěvě zámku, najdete je na jeho oficiálních stránkách zde.

Neuschwanstein z ptačí perspektivy

Chcete-li si Neuschwanstein prohlédnout a vyfotit z ptačí perspektivy, vydejte se stejně jako my po nákupu vstupenek na lanovku Tegelbergbahn (pěšky do 30 min). Ta vás za 10 min a 14 € doveze na vrchol Tegelberg (1 730 m.), odkud lze podniknout asi tříhodinovou procházku, během které se vám budou postupně odkrývat jednotlivé vyhlídky na zámek. Ty nejhezčí čekají pochopitelně na jejím konci.

Neuschwanstein z ptačí perspektivy

Dojdete tak až ke známému Mariánskému mostu (Marien brücke) – visutému mostu, který je zavěšen nad 90 metrů vysokou strží. Právě z něj se naskýtají nejznámější pohledy na zámek. Finta tkví v tom, že přijdete na most z druhé strany než většina návštěvníků, vyhnete se tak nekonečným frontám, které tam ostatní stojí, zatímco vy si v pohodě nafotíte a přejdete. 

Neuschwanstein (známý pohled z Marienbrücke)
Kam se ještě podívat

Za prohlídku stojí například dvě pěkná jezera: Alpsee a Schwansee. První z nich je dokonce považováno za jedno z nejčistších v Německu. Plavky si za teplého počasí vezměte rozhodně s sebou, dá se tam koupat.

Společně s Neuschwansteinem můžete zakoupit lístek také do sousedního zámku Hohenswangau (dříve nazývaný Schwanstein), kde pobývala Ludvíkova matka Marie Bavorská. Ludvík tam prožil velkou část svého dětství. Při nákupu vstupenek (vstupenka sem stojí 18 ) dávejte pozor, v jakém jazyce se uskuteční prohlídka! My jsme si například zařizovali prohlídku v angličtině a hned v první místnosti na nás čekalo nepříjemné překvapení: průvodce mluvil německy, a tudíž jsme nerozuměli téměř nic. Pozdější „reklamace“ lístku pochopitelně neprošla.

Za zmínku stojí ještě hezký malý kostelík St. Koloman, na který zřejmě při cestě na oba zámky narazíte. Krátké zastavení tady se rozhodně vyplatí. Kostelík je neuvěřitelně fotogenický, neboť je obklopený malebnou horskou přírodou.

Na závěr dne se ještě můžete jet podívat do pěkného historického městečka Füssen a zajít si tam na večeři.

LINDERHOF

Maličký zámeček („královská vila“) Linderhof je jediným Ludvíkovým dokončeným zámkem. Nachází se poblíž obce Ettal (se stejnojmenným klášterem), 25 km od známého lyžařského střediska Garmisch-Partenkirchen. Původně se jednalo o opuštěné údolí, ve kterém Ludvíkův otec vlastnil loveckou chatu „Královský domek“. Po návštěvě zámku ve Versailles začal plánovat nový vzhled tohoto místa. Napodobení onoho francouzského vzoru však kvůli terénu vzdal, a tak vznikla „jen“ královská vila s obrovským parkem a řadou dalších menších staveb. Nejednalo se přitom o žádný reprezentační objekt, nýbrž o královo útočiště.

Linderhof
Praktické info k návštěvě Linderhofu

Podobně jako na Neuschwanstein i zde je lepší rezervovat si vstupenky dopředu online na přesný čas, nicméně dlouhé fronty zde rozhodně nejsou a není problém zakoupit vše až na místě (vstupné činí 7,50 ). I parkování je výrazně levnější: vyjde na 2,40 na celý den. Prohlídka zámku s průvodcem (aktuálně v komorním počtu) trvá opět asi 25 min (my měli prohlídku v angličtině a byla velice dobrá!).

Zámecký areál

V rozsáhlém zámeckém parku (jeho rozloha činí 80 ha) je toho k vidění opravdu hodně, pár kilometrů tam nachodíte…

Najdete zde např. Marocký pavilon, krásné terasy a na jejich jižní vyvýšenině Venušin chrám, Hudební pavilon či Maurský stánek získaný z Čech. Naprosto pozoruhodná je Hundinghütte, která je postavena u kmene mohutného dubu (opět se jednalo o operní kulisu). Aktuálně v rekonstrukci je bohužel Venušina jeskyně, umělá krápníková jeskyně se zlatým člunem z mušlí, podvodním osvětlením, vlnobitím a různými světelnými efekty, kde se král oddával představám z opery Tannhäuser.

HERRENCHIEMSEE

Třetí Ludvíkův zámek jsme navštívili již po cestě z Čech do Bavorska. Král zámek situoval do půvabné krajiny pod Alpami, asi 80 km od Mnichova na 230 hektarů velkém Mužském ostrově (Herreninselu) na největším bavorském jezeře Chiemsee. Okázalý zámek, přezdívaný často „bavorské Versailles“ patří k vůbec nejpompéznějším bavorským zámkům a je zároveň posledním, největším, ale také nejnákladnějším projektem Ludvíka II. Chtěl jím vytvořit nejen kopii Versailles, ale také monument na počest absolutistického království, proto studoval stavby Krále slunce do všech detailů. Tento megalomanský plán byl téměř hotový za tři roky – bohužel opět jen „téměř“, neboť přes 50 místností zůstalo nedokončených.

Herrenchiemsee

I tak se zámek má čím pyšnit – známý je například zrcadlový sál, ve kterém nechal zhruba dva tisíce svící svítit jen pro sebe, nebo obrovská vana připomínající spíše bazén. Stejně jako na Linderhofu je zde také spouštěcí jídelní stůl ve stylu „stolečku, prostři se“, který bylo možné ovládat z přízemí, čímž bylo plachému králi umožněno zůstat o samotě i v době jídla. Kdo by to nakonec byl řekl, že na tomto zámku král stráví pouhých 9 dní.

Jak se dostat na Herrenchiemsee?

Vzhledem k tomu, že se zámek nachází na ostrově, je zde doprava trošku komplikovanější, ale o to zajímavější výlet vás čeká. Dostupný je lodí z městečka Prien am Chiemsee, kde se dá bez problémů zaparkovat na obrovském parkovišti poblíž přístavu. Zpáteční lodní lístek nás vyšel na 8,60 €. Podívat se můžete na webové stránky zde, kde jsou uvedeny i rozpisy, podle kterých by lodě měly vyplouvat. Děje se tak zhruba každých 30 minut. Během naší návštěvy se však reálné časy od těch sepsaných výrazně lišily a nedalo se na to tedy příliš spolehnout. Každopádně je dobré mít dostatečnou časovou rezervu. Vstupenky do zámku (stojí 9 ) je opět vhodné rezervovat dopředu prostřednictvím emailu – ač jsme i zde požadovali prohlídku v angličtině, rezervovali nám o 5 minut pozdější prohlídku v němčině, naštěstí na zámku jsme narazili na milou průvodkyni, která nás do anglické prohlídky přijala. Vstupenky vyzvednete hned u mola po příjezdu lodí hodinu před začátkem prohlídky. V oné hodině pohodlně stihnete dojít parkem až k zámku, občerstvit se i pořádně vše nafotit. Je dobré vědět, že zde je pouze jedna (drahá) restaurace, kde se navíc čekají v sezóně fronty na stůl, lepší je sem nepřiplout hladoví jako my :)!.

Co vše je k vidění na ostrově?

Kromě pěkných výhledů na jezero máte v ceně vstupenky také návštěvu zdejších galerií v augustiniánském klášteře a také Muzeum krále Ludvíka II. Nachází se zde také Jezerní kaple a fontána Latona. Pokud by vám to bylo málo, z vodní hladiny vystupují celkem 4 ostrovy a na jeden z nich, Ženský ostrov (Fraueninsel), lze také dojet lodí. Jedná se o menší ostrůvek s benediktinským klášterem.

DALŠÍ LUDVÍKOVY ZÁMKY

Mezi „Ludvíkovy zámky“ můžeme pochopitelně zařadit také Rezidenci Mnichov a zámek Nymphenburg, o kterém se zmíním v kapitolce o Mnichovu. Pro nás zcela nenavštíveným zůstal jeden maličkatý postavený vysoko v horách: královský zámeček Schachen. Na první pohled jednoduchá dřevěná stavba uvnitř překvapí orientální výzdobou a luxusem, který si přál král zažívat i v horách. Najdete jej v pohoří Wettersteingebirge poblíž Garmisch-Partenkirchenu.

BAVORSKÉ ALPY

Vrcholky Bavorských Alp dosahují přes 2 000 metrů nadmořské výšky a vévodí jim hora v Německu nejvyšší: Zugspitze (2 962 m. n. m.). Najdete zde hned několik pohoří, údolí, jezera, soutěsky, rozlehlé pastviny a okolo 300 km značených turistických stezek. My bydleli poblíž známého lyžařského střediska Garmisch-Partenkirchenu (zkráceně Ga-Pa) a výlety do přírody nám značně překazilo počasí. Alespoň máme důvod se sem opět vrátit!

ZUGSPITZE A JEZERO EIBSEE

Nejvyšší hora Německa je velkou turistickou atrakcí. Z vyhlídkové plošiny na jejím západním vrcholu můžete dohlédnout do čtyř zemí a zhruba na 400 hor. Díky několika lanovkám, které vedou až na vrchol je Zugspitze dosažitelná i pro turisty. Známá je dlouhá trasa zubačkou z Ga-Pa či kratší z obce Obermoos.

jezero Eibsee pod Zugspitze
Na co se připravit: pekelně drahá lanovka a příležitost pro fanoušky ferrat

Zugspitze je nejsnáze dosažitelná lanovkou od jezera Eibsee. V létě by měla být otevřena od 8 do 17:45 hod. Během 10 minut vyveze nahoru až 120 návštěvníků, kteří si za to pořádně zaplatí. Jeden výstup (či sestup) vyjde na 35 €, nemáte-li však ferratový set, budete muset využít zpáteční lístek za 59,50 €.V ceně jízdného je zahrnutá i lanovka Gletscherbahn k sestupu na náhorní plošinu, kde se dá sáňkovat, zajít si do restaurace či si prohlédnout nejvýše položený německý kostel Maria Heimsuchung. Druhou variantou místo lanovky je právě zmiňovaná zubačka, o které jsme nezjišťovali žádné bližší informace. My jsme se nahoru kvůli nepříznivému počasí i vysoké ceně nepodívali, ale nepochybujeme o tom, že to musí být parádní zážitek.

Jezero Eibsee

Nádherné ledovcové jezero Eibsee se nachází přímo u parkoviště vedle lanovky ve výšce tisíc metrů. Parkování do 4 hod zde vyjde na 5 € (za každou další hodinu se euro připlácí). Procházka okolo jezera patří údajně mezi nejkrásnější v Bavorsku, proto jsme si ji nenechali ujít ani my. Okruh je možné projít za přibližně dvě hodiny a v případě hezkého počasí se můžete i vykoupat. V průběhu cesty narazíte na most, odkud lze pořídit krásné fotografie.

jezero Eibsee je nádherně čisté

HŘEBENOVKA NA WALCHENSEE

Hřebenovky jsem začala mít ráda z jednoduchých důvodů: jsou z nich krásné výhledy, je v tom troška adrenalinu a tolik se neprojeví moje špatná fyzička při cestě do kopce :). Tenhle výlet byl snad tím nejkrásnějším, co jsem kdy na horách podnikla. Pokud máte rádi hory a jezera, jeďte sem!!

výhled na Walchensee
Popis trasy

Naše trasa začínala výjezdem lanovkou Herzogstandbahn (s Königscard zdarma, jinak 8 ). Parkoviště se nachází přímo u lanovky a na celý den stojí jen 4 .V sezóně jsou na lanovku celkem dlouhé fronty (čekali jsme asi 40 min), ale poté stačí jen čtyři minuty a vy se dostanete do 1 680 metrů, ze kterých se naskýtá přenádherný výhled na modré jezero Walchensee (opravdu nejde o photoshop J)! Poté se pokračuje výstupem na vrchol Herzogstand (1 731 m.), kde se otvírá výhled hned na dvě horská jezera zároveň, k překrásnému Walchensee přibývá ještě Kochelsee. Panoramata, která tady uvidíte, jen tak nezapomenete!

Poté již slíbená hřebenovka na Heimgarten (1 790 m.), která sice vypadá z dálky jako kratičká cestička, ale to jen zdánlivě. Odbočku na ni bez problémů najdete, vše je přehledně značeno. Cesta trvá okolo 2,5 hod, má jeden krátký více exponovaný úsek s řetězem a končí jako poctivý výšlap (naštěstí po celé trase už poslední).

hřebenovka na Heimgarten

Na Heimgartenu si pak můžete za odměnu posedět v horské chatě a dát si něco dobrého. Za nás sice byl borůvkový koláč již vyprodaný, měli ale výbornou zeleninovou polévku.

Posledním úsekem cesty je sestup zpět k parkovišti. Trvá asi 2-3 hodiny, místy je trošku otravný (jako většina jemu podobných sestupů, kdy člověku jde již jen o to se dostat dolů, protože to krásné už má za sebou), ale pokud vše zvládnete rychleji než my, třeba se ještě stihnete zrelaxovat u Walchensee. Ani netušíte, jak nám bylo líto, že s sebou nemáme plavky, jezero je opravdu nádherné a kdybychom měli více času a méně nabitý program, určitě bychom se sem nějaký den vrátili.

BAVORSKÉ SOUTĚSKY

V původním plánu jsme měli návštěvu alespoň jedné ze tří blízkých soutěsek: Partnachklamm, Höllentalklamm nebo Leutaschklamm. Bohužel kvůli nepřízni počasí jsme nakonec nenavštívili ani jednu z nich. U všech soutěsek platila pro jejich návštěvu podobná pravidla: samozřejmostí je neklouzavá obuv, nepromokavá bunda (či pláštěnka) a toaletu navštívit ještě před vstupem, protože na trase již žádná není.

Partnachklamm

Tato soutěska poblíž Ga-Pa představuje ideální nenáročnou procházku na odpoledne. Všechny praktické informace k návštěvě najdete zde.

Höllentalklamm

Návštěvu této rokle jsme plánovali jako větší výlet poblíž Zugspitze. Zajímavou variantou by mohla být trasa od horní stanice lanovky na Osterfeldkopfu (z Grainau) k horské chatě Höllentalanger a soutěskou dojít zpátky. Trasu 11 km jsme počítali na zhruba 6 hod. Informace ke vstupu do soutěsky najdete zde (web je pouze v NJ).

Leutaschklamm

Poslední zvažovanou soutěskou byla tato „vodopádová“ v Mittenwaldu, která je vhodná také pro děti. Kromě 23 m vysokého vodopádu se zde pokocháte i panoramatickým mostem.

BAVORSKÁ MĚSTA

Kromě menších městeček a vesnic jsme navštívili během našeho výletu také dvě větší bavorská města: Mnichov a Řezno.

MNICHOV

Mnichov, hlavní město Bavorska, je 3. největším městem v Německu (po Berlínu a Hamburku), přesto jeho centrum není nikterak rozsáhlé a lze si jej prohlídnout i během dvou hodin. Mnichov je známý především tím, že se zde koná nejslavnější pivní festival na světě Oktoberfest.

Jak jsem již zmínila výše u ubytování, pro návštěvníky je důležitou informací, že se ve městě nacházejí ekologické zóny, proto do centra (a jeho přilehlých čtvrtí) nelze vjet autem bez ekologické známky. Při cestování autem je tedy nejlepší variantou ubytování mimo centrum s dostupností na vlak, podobně jako jsme tak učinili my.

Toulání mnichovským historickým centrem

Srdcem města je Náměstí Panny Marie (Marienplatz) s mariánským sloupem, Starou radnicí i neogotickou Novou radnicí (Neues Rathaus) se zvonkohrou Glockenspiel, která funguje podobně jako Staroměstský orloj. Vystoupat je možné do věže kostela sv. Petra (Peterskirche) – výstup cca 400 schodů stojí 3 €. Když jsme u těch kostelů, jedním z největších symbolů města je kostel Frauenkirche se dvěma vysokými věžemi.

Poblíž se rozprostírá trh Viktualienmarkt s bavorskými specialitami, jedna z hlavních atrakcí města otevřená od pondělí do soboty. Shopaholici mohou zajít na Kaufingerstrasse – největší nákupní tepnu. Nezapomeňte ale, že v neděli mají v Německu obchody zavřeno.

Na procházku můžete zajít až do Anglické zahrady (Englischer Garten), jednoho z největších parků na světě, na jehož okraji lze navštívit další symbol města: surfařskou vlnu Eisbach.

A ještě trošku krále Ludvíka II. …

Jedno celé dopoledne jsme strávili procházkou po areálu zámku Nymphenburg. Jedná se o největší bývalý královský palác v západní části města, barokní perlu s rozsáhlými zahradami, ve kterých byla postavena řada dalších okázalých budov. Zámek lze samozřejmě navštívit také zevnitř, informace najdete zde.

Auta a sport aneb kam vzít mužský protějšek

Protože jsme byli s prohlídkou centra hotovi opravdu brzy, zajeli jsme si večer metrem do Olympijského parku (Olimpiapark), který byl postaven pro letní OH v roce 1972. Jednou z jeho dominant je Olympijská věž vysoká 290 m. Na místě ční kopec s vyhlídkou na celý areál, který je zvláště půvabný právě za západu slunce.

Hned u zastávky metra U3 (jmenuje se Olympiazentrum) zaujme vaši pozornost jistě i Svět BMV, který je dokonce otevřen každý den až do půlnoci a prohlédnout si jej můžete zcela bezplatně! Je zde také BMV muzeum dokumentující vývoj BMV. Na ploše cca 5 000 m² je vystaveno téměř 130 nejdražších a nejluxusnějších originálů, které byly vyrobeny za celou dobu existence firmy. Muzeum je otevřeno od úterý do neděle mezi 10. a 18. hod, vstupné činí 10 €.

Tip na další výlet

Poblíž Mnichova lze navštívit také koncentrační tábor v Dachau z roku 1933, který sloužil jako model pro další tábory. Prošlo jím přes 200 tisíc vězňů. Otevřený je denně od 9 do 17 hod a prohlídka vychází na 3,50 €. Je pouze zapotřebí ohlídat si časy prohlídky v angličtině, kterých není během dne mnoho – podívejte se proto určitě na jejich web zde.

ŘEZNO (REGENSBURG)

Poslední zastávkou naší cesty bylo malebné bavorské městečko Řezno. V jeho historickém jádru je postaveno více než 900 památkově chráněných domů zapsaných v UNESCO.

Co si prohlédnout v Řezně

Překrásná náměstíčka, parky, útulné kavárny italského typu, uličky plné módních butiků, tradiční německé hospůdky i nejstarší klobásárna na světě (Wurstkuchl) – to vše vám Řezno nabízí.

Dominantou města je gotická katedrála sv. Petra (Petrský dóm, Dom St. Peter) se svými více než 100 m vysokými věžemi. Katedrálu lze navštívit individuálně nebo s průvodcem, na vstup si připravte 4 €. Další památkou je Prétorská brána (Porta Praetoria) – nejstarší kamenná stavba v Německu (vznikla ve 2. století našeho letopočtu). Jeden z měšťanským domů pak zdobí Zlatá věž (Goldener Turm) ze 13. století, kdy platilo: čím vyšší věž, tím bohatší rodina. Před Starou radnicí (Altes Rathaus) na Rauthausplatz se před Vánocemi konají tradiční adventní trhy.

Druhým symbolem města je Kamenný most (Steinerne Brücke), románský most postavený v roce 1146, což jej činí nejstarším mostem ve střední Evropě. Údajně byl prý předlohou pro Karlův most.

Mezi další památky patří např. Zámek rodu Thurn-Taxisů a bazilika sv. Emmerama (Schloss St. Emmeram), skotský kostel sv. Jakuba (Schottenkirche) či Jakubská brána (Jacobstor).

Cestou z Řezna

Pokud by toho stále bylo málo, stavte se po cestě do ČR u památníku Walhalla. Jedná se o obrovský pantheon u Dunaje, který nechal v 19. století vybudovat Ludvík I. Dnes je to památník německého národa a jeho významných osobností. Za vstup se platí 4 €.

ZÁVĚR BAVORSKÉ POHÁDKY

Konec dobrý, všechno dobré – dovolená v Bavorsku byla prostě krásná: oslnily nás zámky, jezera, městečka i okolní příroda. Ač jsem několikrát psala o nepřízni počasí (z celého týdne nepršelo vlastně jen první dva dny), musím konstatovat, že je fajn, že nás někdy počasí přeci jen trošku zastaví a my zpomalíme. Mohli bychom sice za hezkého počasí prolézat soutěsky a nadupat již tak pestrý program do poslední minuty, ale to bychom nezažili jaké je to promoknout jak blázen při klidné projížďce na kole, jen stěží bychom za kulis kapek deště stihli sledovat skoro tříhodinový film o Ludvíkovi schovaní pod peřinou a o to víc bychom se proklínali, že jsme doma nechali plavky. A navíc: už plánujeme, jak se sem vrátíme :).

Zajímá vás více? Podívejte se na naše video: https://naskokdosveta.cz/dovolena-v-bavorsku/

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *