Kuba – dovolená plná krásy i nepříjemných diskomfortů

Kuba – místo, kde se zastavil čas již před lety… Ulicemi polorozpadlé Havany projíždějí luxusní bouráky rozličných barev, všudypřítomná bída, nedostatek surovin, přezrálé ovoce a puch, kam se nadechneš, kontrastují s veselými tóny salsy, azurovou oblohou a úsměvy přátelských lidiček. Poutavé nápisy velebí Fidela a revoluci, funguje přídělový systém potravin a překvapivě nelze ani v hlavním městě najít supermarket či sámošku. A k tomu rozkošné údolí Viňales v porovnání s turistickým Varaderem, tolik vzdáleným od kubánské reality, zato s mořem až kýčovitě překrásným.

O zážitcích se říká, že nemusejí být dokonale krásné, stačí, aby byly silné, a pak si je budete pamatovat už napořád – Kuba byla rozhodně silný zážitek!

ZÁKLADNÍ INFORMACE O KUBĚ

Kubánská republika se nachází na největším karibském ostrově. Jeho břehy omývá Karibské moře, Mexický záliv a Atlantský oceán. Jedná se o celoročně vyhledávanou destinaci (průměrná teplota se pohybuje okolo 25°C), nicméně hlavní turistická sezona panuje od listopadu do dubna. My jsme byli na Kubě v červenci – návštěva mimo sezonu s sebou sice nese pár kapek deště, kromě nich ale také nižší ceny a prázdnější pláže. Časový posun oproti České republice činí -6 hod.

Na co se připravit?

1. SE ŠPANĚLŠTINOU DÁL DOJDEŠ: Úředním jazykem je španělština, ale v rámci služeb se setkáte s poměrně velkým množstvím anglicky mluvících obyvatel. V případě cestování na vlastní pěst je nicméně španělština velkou výhodou.
2. KOMUNISMUS KAM SE PODÍVÁŠ: V zemi stále panuje komunistický režim, který je doslova nepřehlédnutý jak v místní architektuře, tak v úrovni služeb či stolování. Je naprosto běžné, že si v restauraci některá jídla z lístku neobjednáte, neboť jednoduše nepřišly suroviny.
3. CO SI ZAPOMENETE DOMA, PROSTĚ ZKRÁTKA NEMÁTE: Přídělový systém je dodržován a na běžné obchody a supermarkety, kde si vše potřebné dokoupíte, zapomeňte. I přes tyto pro nás turisty nepříjemné záležitosti, mnoho zdejších domů zdobí nápisy velebící Fidela a revoluci, na kterou jsou místní velice hrdí.
4. INTERNET NENÍ SAMOZŘEJMOST: Wifi bývá sice dostupná v hotelech a některých restauracích (či dokonce v parcích), k přístupu je však třeba si zakoupit kartičku, která vám umožní být online po dobu 1 hod. Jediná „správná“ cena za tuto kartu je 1 CUC, rozhodně ji nikde nekupujte za více ;-)!
5. GEL NA RUCE S SEBOU: S hygienou to zde občas jen pro silnější žaludky. Toalety jsou kapitolou sama pro sebe, mýdlo je luxus a voda často neteče ani ze sprchy na ubytování.
6. LEVNÉ JÍDLO = PODEZŘELÉ JÍDLO: Pozor si dejte na místní pizzy a těstoviny v levnějších restauracích či stáncích, nechcete-li se (jako my) otrávit – návštěva lékaře může vyjít velmi draho!
7. TURISTICKOU KARTU S SEBOU: Před odjezdem si nezapomeňte vyřídit tzv. turistickou kartu na Velvyslanectví Kubánské republiky v Praze. Můžete tak učinit jednorázově přímo na místě za 750 Kč. Lze ji pořídit i na letišti, cena je však dvojnásobná.

DOPRAVA NA KUBU A PO KUBĚ

Jak sehnat letenky?

Dopravu na Kubu zajišťuje mnoho leteckých společností, cena letenky z ČR i blízkých okolních letišť zpravidla neklesne pod 16 tisíc (vyjma speciálních akcí). Přímý let z Prahy neexistuje – a i let s přestupem bývá z našeho hlavního města velmi drahý. Nezřídka se dokonce létá přes Moskvu (Aeroflot) či přes Istanbul (Turkish Airlines) se zpáteční zastávkou v Caracasu, čímž se délka již tak dlouhého letu ještě prodlužuje. Jedinou výhodou jsou nižší ceny.

Po několikaměsíčním sledování cen letenek jsme nakonec zvolili let z Norimberka s přestupem v Curychu, a to se společností Swiss a Edelweiss, která je nejen spolehlivá, ale poskytuje také celkem dobrý komfort a výborné jídlo na palubě. Cena jedné zpáteční letenky nás vyšla na 15 tisíc.

Nepodceňujte rozlohu ostrova!

Co se týče cestování v rámci Kuby, je především důležité nepodcenit dlouhé, několikahodinové a tedy i pekelně vyčerpávající přesuny mezi významnými městy. Rozloha Kuby činí 110 km², což zkrátka není málo. Většina cestovatelů se shoduje na tom, že ideální dobou na procestování ostrova jsou 3 týdny až měsíc. My jsme na Kubě strávili přes 2 týdny, pohybovali jsme se tedy jen v rámci 3 nejbližších a pro nás zajímavých destinací: Havany, Viňales a Varadera.

Parádní auťáky

Symbolem ostrova jsou veteráni amerických automobilek, kterých tu jezdí okolo 60 tisíc. Hodinová jízda v těchto „fešácích“ vás vyjde na 30 CUC.

Viazul – autobusy na dlouhé cesty

Kromě předražených taxíků bývají pro turisty nejpříjemnější variantou autobusy společnosti Viazul (https://www.viazul.com/index.php), které mívají jen malá zpoždění a mají klimatizaci! Jejich ceny jsou příznivé, lístky však doporučuji zakoupit předem, spojů není mnoho a kapacita bývá brzy naplněna.

ČÍM SE TAM PLATÍ? ANEB. CUP VS. CUC

Na Kubě existují dvě měny. Kubánské peso (CUP) je měnou národní, určenou primárně pro Kubánce na místní dopravu, jídlo, ovoce apod. Turisté získávají tzv. konvertibilní peso (CUC). Převod mezi měnami vypadá následovně: 1 CUC je asi 24 CUP. 1 CUP odpovídá asi 1 Kč, 1 CUC zhruba 1 euru.

Pro pohyb v turistických částech CUC bohatě vystačí, nicméně i v některých okrajových částech Havany jsou ceny uvedeny pouze v CUP, a pokud si neřeknete, umožní vám sice platbu v CUC, ale vrátí vám zpět v CUP. V turistickém Varaderu je možné platit také v amerických dolarech nebo v eurech, vracejí však v CUC.

Kde směnit peníze?

Co se týče směny, zakoupit CUC je možné až na Kubě, a to buď hned na letišti nebo o něco výhodněji ve směnárnách s označením CADEC (Cadeca). Při směně je zapotřebí mít u sebe pas – vše pečlivě kontrolují. Nejvýhodněji se mění za eura, za dolary se platí 10% daň!

Je na Kubě draho?

Ceny na Kubě jsou podobné jako v Čechách, někde je to levnější, v turistických oblastech zase o něco dražší. Nechutně drahé jsou organizované výlety z hotelů ve Varaderu. Na bankomaty se nelze příliš spoléhat, je jich málo, občas nefungují a některé berou jen karty Visa.

UBYTOVÁNÍ

Ubytování se vždy doporučuje zařídit si dopředu. Podle některých průvodců se mohou na letištích ptát, kde budete bydlet alespoň 1. noc, přičemž si adresu údajně pečlivě kontrolují. Ceny ubytování se v rámci Kuby velice liší. Příklad si můžete udělat na námi vybraných ubytováních (cena je pro 2 osoby):

• Havana cca 2847 Kč (125 CUC, 5 nocí v casa particular)
• Viñales cca 5673 Kč (3 noci ve 2.- 3. nejlepším místním hotelu)
• Varadero cca 16 928 Kč (714 USD, 7 nocí v průměrném hotelovém komplexu)

Casas particulares

Typické a levné je ubytování v tzv. casas particulares (seženete např. na https://www.alojamientosencuba.com, ale podobných webů existuje mnoho), tj. bydlení u místních, které je pro ně vítaným přivýdělkem. Sehnat ubytování lze i na místě. Kubánci rádi vyčkávají u každého autobusu Viazul či na nádražích, bývají neodbytní a snaží se přesvědčit, že zrovna u nich budete mít nejlepší cenu i servis.

HAVANA

Havanské letiště

Havanské letiště (AeropuertoInternacional José Martí) se nachází asi 20 km od Havany. Nutno podotknout, že jsem před návštěvou Havany ještě nikdy nezažila letiště v hlavním městě, kde by na příletové tabuli bylo napsáno jen jedno jediné letadlo. Dopravu mezi hlavním městem a letištěm zajišťují taxíky, cesta trvá zhruba půl hodiny. Za jízdu zaplatíte většinou něco mezi 20 a 30 CUC. Co se týče veřejné dopravy, raději na to rychle zapomeňte. Z terminálu 2 sice jezdí autobusy P12, P13 a P16, jsou však údajně určeny jen pro místní, a proto se platí v CUP. Cesta by měla trvat okolo 45 min, nicméně po zkušenostech s místní dopravou „alá sardinka v 50°C“ bych vám tuto cestu (a tím spíše s kufry!) nedoporučovala.

Havana je místem mnoha kontrastů, a proto jsou mé dojmy z ní velmi rozpačité. Jedná se rozhodně o výjimečnou metropoli překypující bohatou historií (dříve byla dokonce označována za „Paříž Karibiku“). V jejích uličkách se stýká malebnost krásné koloniální architektury s chudinskými polorozpadlými domy. Vůni doutníků a přezrálého ovoce střídá neuvěřitelný zápach. Do toho se přidružují všude znějící rytmy salsy a vy vnímáte, že tričko, které jste měli na sobě sotva pět minut, je téměř propocené. V tomto ruchu, špíně a zároveň fascinující kráse žijí více než dva miliony obyvatel.

Na některých webech se dočtete, že je zapotřebí mít při příletu na Kubu připravené pojištění + adresu ubytování alespoň na první noc. Ačkoli jsme připraveni byli, alespoň v našem případě po nás nikdo nic takového nechtěl. Stejně tak jsme počítali, že budeme platit odletovou taxu 25 CUC, která je již však nějakou dobu zrušena a zahrnuta v ceně letenky.

Stará Havana

Turisticky nejatraktivnější částí Havany je bezpochyby Stará Havana (Havana Vieja), skládající se ze 4 hlavních náměstí.

NÁMĚSTÍ ZBRANÍ (PLAZA DE ARMAS)

Nejstarší z nich Plaza de Armas se nachází v centru města a je sídlem vlády od 16. století. Najdete zde: sochu revolucionáře Carlose Manuela de Céspedes, budovu španělského guvernéra Palacio de los Capitanes Generales (dnes Městské muzeum), 2. nejstarší pevnost v Americe z roku 1577 Castillo de la Real Fuerza (út – ne 9:30 – 18 hod, vstup 6 CUC) a budovu El Temlete z roku 1828, kde se konala první havanská mše;

KATEDRÁLNÍ NÁMĚSTÍ (PLAZA DE LA CATEDRAL)

Nejnovější je naopak Katedrální náměstí (Plaza de la Catedral) s nádhernými sídly šlechticů a úžasnou barokní katedrálou Catedral de Habana z 2. poloviny 18. století, která je zasvěcena památce Kryštofa Kolumba;

NÁMĚSTÍ SAN FRANCISCO (PLAZA DE SAN FRANCISCO)

Nedaleko přístavu se rozprostírá Plaza de San Francisco s budovou burzy (Lonja del Comercio de La Habana) z roku 1909, fontánou Fuente de los Leones a kostelem sv. Františka z Assisi z 18. století;

STARÉ NÁMĚSTÍ (PLAZA VIEJA)

Nejznámější je pak Staré náměstí (La Plaza Vieja) z 16. stol. s pěknou fontánou. Dříve sloužilo jako trh (nejen) s otroky, nyní je zde palác La Casona z 18. století a několik barů a restaurací (náš oblíbený podnik byl moderní Azúcar: https://www.facebook.com/plazAzucar s výborným jídlem, koktejly a výhledem na náměstí);

Při přesunech mezi náměstími jistě narazíte na pěší zónu Calle Obispo, ve které kromě obchůdků se suvenýry a značkovým oblečením můžete navštívit také lékárnu z roku 1896 (Museo de la Farmacia Taquechel), otevřena denně od 9 do 16:30 hod, vstup je zdarma) s místnostmi po strop zaplněnými porcelánovými dózami s přírodními medikamenty a lektvary.

Po stopách Ernesta Hemingwaye

DO FLORIDITY NA DAIQUIRI

Výše zmiňovaná Calle Obispo začíná u baru Floridita (kam chodil Hemingway na daiquiri), kousek od centrálního parku (Parque Central) a bulváru plného umělců a prodejců – Paseo de Martí (Prado).

NA MOJITO DO BODEGUITY DEL MEDIO

Kromě Floridity najdete v centru i druhý proslulý „hemingwayovský bar“ La Bodeguita del Medio, ve kterém si známý spisovatel údajně pochutnával na místním mojitu. Říká se, že po dopsání jednoho ze svých děl údajně v euforii prohlásil, že lepší mojito ještě nepil – a od té doby tu zakoupíte nejdražší mojito v celé Havaně :).

Kapitol (El Capitolio) představuje hlavní symbol Havany. Jedná se o 62 m vysokou neoklasicistní stavbu s kopulí (podobá se té ve Washingtonu), která byla původně postavena pro kubánský kongres. Od roku 1959 zde však sídlí Kubánská akademie a Národní knihovna vědy a technologie. Kapitol je otevřen od pondělí do pátku od 9 do 20 hod a najdete ho v Parku bratrství (Parque de la Fraternidad).

Za Kapitolem se nachází (dnes již zavřená) továrna na doutníky. Poblíž pak lze spatřit zbytky Čínské čtvrti (Barrio chino), která byla v 50. letech minulého století největší v Latinské Americe. Jak vám však místní rádi povypráví, dnes už tam čínského nenajdete zhola nic.

Pobřežní třída Malecón

Tato nejznámější kubánská promenáda pochází ze začátku 20. století a troufám si říci, že „to nejlepší už má za sebou“. Délka této třídy činí 8 km a kromě přístavní hráze zde stojí mnoho domů, které jsou doslova v žalostném stavu. Přesto je stále symbolem kubánského nočního života. Podél Malecónu se táhne několikaproudová silnice.

Co ještě vidět v Havaně nebo v jejím okolí

NÁMĚSTÍ REVOLUCE (PLAZA DE LA REVOLUCIÓN)

Ohromná, chladně působící plocha plná betonu s obrovskou podobiznou obličeje slavného revolucionáře Che Guevary… Nachází se poblíž autobusového nádraží.

Na rozdíl od výše zmíněných památek, sem již pěšky nedojdete, neboť je od centra poměrně daleko (jezdí sem často nacpaný autobus od Parku bratrství). Pro Kubu se jedná o velmi významné místo, neboť zde sídlí mnoho ministerstev, národní knihovna, národní divadlo a také vysoký památník oblíbeného hrdiny José Martího.

HAVANSKÝ HŘBITOV (NECROPÓLIS CRISTÓBAL COLÓN)

Hřbitov, který je svou rozlohou 57 hektarů řazen mezi největší hřbitovy v Severní i Jižní Americe.

Z důvodu toho, že je místem odpočinku řady významných kubánských osobností a obsahuje zajímavé mramorové sochy, byl vyhlášen národní kulturní památkou. Pro vstup lze využít výhradně severní bránu. Zaplatíte tu 5 CUC.

PEVNOST EL MORRO (CASTILLO DE LOS TRES REYES MAGOS)

Pevnost, z jejíchž hradeb je fantastický pohled na celé město.

Byla postavena mezi lety 1589 a 1630 jako ochrana přístavu (poté, co ho roku 1762 Angličané dobyli, rozhodli se postavit ještě odolnější pevnost La Cabaňu). K vidění je tu vojenské cvičiště (Plaza de Armas), Muzeum navigace (Museo de Navegación) věnované Kolumbovi a jiným dobyvatelům a 15 metrů vysoký maják (Faro del Morro). Pevnost je otevřena denně od 8 do 22 hod.

LA CABAŇA (FORTALEZA DE SAN CARLOS DE LA CABAŇA)

Pevnost z 2. pol. 18. století, postavená do tvaru trojúhelníku. Každý večer promenádují vojáci v historických uniformách a střílí se z děla (ve 21 hod). Poblíž najdete dům Che Guevary, sochu Krista a nezapomenutelný výhled na celé město.

Na rozdíl od hradu tato pevnost už žádným dobyvatelům nepodlehla. V 19. století fungovala jako vězení pro rebely a později pro Batistovy stoupence, zde na popravy dohlížel i sám Che Guevara. Abyste ji mohli navštívit, musíte zajet lodí či taxíkem na druhou stranu pobřeží. Otevřeno mají od 8 do 23 hod.

NÁRODNÍ AKVÁRIUM (ACUARIO NACIONAL)

Akvárium se cvičenými delfíny otevřené vyjma pondělí od 10 do 18 hod.

My jsme do akvária zajít nakonec nestihli, nicméně slyšeli jsme o něm, že jeho budovy jsou spíše v havarijním stavu a že je určeno především pro Kubánce. Najdete jej na adrese 3ra y 62 Miramar, Playa, Ciudad Habana. Vstupné činí 5 CUC.

FUSTERLANDIA (TALLER-ESTUDIO JOSÉ FUSTER)

Čtvrť, kde kubánský umělec José Fuster vytvořil jedinečnou kopii Gaudího Barcelony. Cílem projektu byla proměna několika bloků městského předměstí ve venkovní galerii umění. Rozhodně prý stojí za návštěvu.

EL VEDADO

Čtvrť s paneláky, mrakodrapy i vilkami s širokými ulicemi, hlavní kubánská obchodní a obytná zóna, obývaná většinou vyšší střední třídou.

Vedado je součástí Nové Havany (v porovnání se Starou Havanou působí úhledně a civilizovaně) stejně jako čtvrť Centro, která je domovem spíše nižších a středních vrstev. Budete-li mít štěstí, můžete si zde pochutnat v oblíbené zmrzlinárně Coppelia (Heladería Coppelia), která stojí naproti hotelu Habana Libre. Často však bývá zavřená – na nás působila dojmem, že je zavřená a zkrachovalá již mnoho let, dokud jsme ji jiný den z taxíku neviděli otevřenou.

Kde se vykoupat? Na Playas del Este!

Rozhodně neváhejte s návštěvou Playas del Este, zhruba 50 kilometrů dlouhého úseku pobřeží s kokosovými palmami, jemným pískem a křišťálově čistou vodou. Pláže se rozprostírají asi 18 km od Havany, tj. jedná se o nejbližší pláže u Havany, které jsou zvláště o víkendu (v sezoně) doslova v obležení.

Údajně nejlepší pláž se nachází na poslední zastávce autobusu (Santa María del Mar, poblíž ošklivého hotelu Tropicoco). Přímo na pláži se můžete občerstvit (10 CUC za hlavní jídlo bez nápoje, 1 CUC za piñacoladu v kelímku, 5 CUC za piñacoladu v ananasu), i když i poblíž najdete pár míst, kam lze zajít. Příliš nedoporučujeme pouze místní pizzerii, která je sice velmi levná (2,5 – 4 CUC za jídlo pomalu i s nápojem), nicméně půlka naší dvoučlenné výpravy se pravděpodobně právě tam bohužel přiotrávila jídlem.

Jak se dostat na pláže?

Z Havany se na pláže dostanete buď taxi nebo (lépe) za půl hodiny autobusy HavanaBusTour, které odjíždějí z Parque Central (před hotelem Inglaterra), jedou každých 40 minut a za 5 CUC pořídíte zpáteční lístek.

VIÑALES

Údolí Viňales patří k tomu nejkrásnějšímu, co na Kubě můžete navštívit. Tato velmi úrodná oblast je místem pěstování tabáku, kávy a některých tropických plodin. Jeho návštěva proto bývá často spojována s prohlídkou zemědělských farem, tabákových plantáží nebo s jízdou na koni. Zdejší národní park, který je uveden na seznamu UNESCO, je proslulý tzv. mogoty – pozoruhodnými homolovitými vápencovými útvary, které jsou pokryté mohutnou vegetací. Tyto útvary se nevyskytují pouze na Kubě, ale třeba v Číně, Vietnamu nebo na Filipínách.

Cesta z Havany do Viňales

Do městečka Viňales se dostanete z Havany autobusy společnosti Viazul za necelé 4 hodiny (jedna cesta vychází na 12 CUC). Po cestě je jedna půlhodinová přestávka na občerstvení, toaletu a nákup suvenýrů.

Kde se ubytovat?

Již při výstupu z autobusu vás obklopí dav místních, kteří nabízejí (a někdy i velice dotěrně) své ubytování. Kdo tedy nemá tuto záležitost vyřešenou dopředu a je mu více méně jedno, kde následující noc (nebo noci) stráví, nemusí se obávat, že by se žádný z pestrobarevných domečků pro něj nenašel. Pro více náročné spáče jsou zde možnosti ubytování v hotelu.

My jsme se ubytovali v jednom z nejhezčích místních hotelů Horizontes La Ermita (https://www.booking.com/hotel/cu/horizontes-la-ermita.cs.html), který se rozprostírá nad městečkem a umožňuje tak dechberoucí výhledy do okolní krajiny. Hotelovému komplexu přísluší bazén, přičemž koupání v něm za západu slunce byl jedním z našich nejromantičtějších zážitků.

Krásné byly i snídaně a večeře v hotelové restauraci, opět samozřejmě s oním výhledem. Servis v hotelu byl dostačující, na záchodě konečně bylo prkénko a přímo z hotelu si bylo možné domluvit nejrůznější exkurze (např. na hojně navštěvovaný ostrůvek Cayo Levisa) či projížďku taxíkem po údolí. Ačkoli se jednalo o jednu z nejdražších možností ubytování v údolí, ceny byly tak nízké, že jsme si ho mohli bez potíží dovolit. Za 3 noci se snídaní jsme zaplatili 5673 Kč.

Zajímavá místa

Po celém údolí jezdí autobus Hop-on Hop-off, který staví na všech pro turisty zajímavých zastávkách. Vzhledem k tomu, že však mimo sezonu jezdí pouze jeden, doporučili nám místní, abychom údolí projeli taxíkem. Za 25 CUC jsme tak získali nejen řidiče, ale i sympatického místního průvodce v jedné osobě.

Cueva del Indio – krasová jeskyně vzdálená od města asi 6 km (u zastávky Rancho San Vicente). Součástí prohlídky je plavba po řece s průvodcem.

Nástěnná malba Mural (de la Prehistoria) – malba, která znázorňuje vývoj života na Zemi od prvohor až do současnosti. Byla vytvořena na žádost samotného Fidela Castra a dodnes je předmětem spekulací, neboť je řemeslně odbytá a kýčovitá. Není nutné platit vstupné, protože vyfotit ji lze i z dálky.

Hotel Horizontes Los Jazmines – nejluxusnější hotel v údolí poskytující typické výhledy na zdejší mogoty. Někteří se sem jezdí koupat do místního bazénu.

Součástí projížďky byla také zastávka u jedné z dalších jeskyní a krátká prohlídka tabákové plantáže i s ukázkou výroby tabáku.

Příjemná je také procházka po městě. Nachází se zde maličké, ale pěkné náměstí, mnoho příjemných restaurací a dokonce i botanická zahrada, kde se platí dobrovolné vstupné a provází vás jeden z členů rodiny, která zde bydlí.

VARADERO

Na závěr našeho kubánského výletu jsme si jeli odpočinout do Varadera (140 km od Havany), podlouhlého poloostrova a zároveň nejznámějšího turistického střediska na Kubě. Většina turistů tráví dovolenou ve zdejších hotelových komplexech a užívají si koupání na nádherných azurových plážích s bílým pískem. Samozřejmostí je „all inclusive“, předražené výlety a pořádná porce lenošení. S „pravou“ Kubou má toto místo společného jen velmi málo.

Cesta do Varadera

Naší nevýhodou bylo, že přímo z Viňales nejezdí do Varadera kromě taxíků vůbec nic. Museli jsme tedy jet 4 hodiny zpět do Havany, přestoupit na jiný autobus a další tři hodiny pokračovat až na poloostrov, kde nám trochu času vzalo i smlouvání s taxikáři. Za cestu do hotelu totiž požadovali dalších 20 CUC. Ke smlouvání příliš ochotní nebyli, ale jestli si dobře pamatuji, za 15 CUC nás nakonec na hotel odvezli. Celkový přesun nám tedy trval v podstatě celý den, na hotel jsme dorazili až k večeři. Cena autobusu z Havany do Varadera byla 10 CUC.

Ubytování na poloostrově

Je zapotřebí počítat s tím, že Varadero je opravdu drahé. Většina hotelových komplexů má „to nejlepší“ za sebou a nutno podotknout, že tyto často nevzhledné komunistické „betonády“ jsou na krásných plážích mnohdy jako pěst na oko. Samozřejmě se najdou i luxusní resorty (většinou na konci poloostrova), které vypadají podstatně lépe, cenově však byly pro nás zcela nedosažitelné. Troufám si říct, že většina turistů se spokojí s průměrnými hotely, které mají na bookingu často rozpačité hodnocení, neboť mají lidé tendenci srovnávat je s luxusními resorty v bohatších zemích.

Po dlouhém vybírání jsme nakonec zvolili hotel Starfish (https://www.booking.com/hotel/cu/starfish-varadero.cs.html), kde jsme za 7 nocí s all inclusive zaplatili 714 USD, tj. cca 16 928 Kč. Vzhledem k tomu, že jsme i my měli jisté obavy, vybrali jsme si „lepší“ pokoj typu Superior. Výsledkem našeho snažení byl pokoj umístěný na konci celého areálu (pokoje tohoto typu tam prý umisťují, aby hosté měli větší klid) s výhledem na popelnice a stůl prolezlý malými broučky, které jsme každý den v pravidelných intervalech zamačkávali. Kdybychom vybírali pokoj dnes, doporučili bychom bungalovy umístěné kousek od bazénu a od pláže. Vypadaly nádherně! Nicméně celkově hotel takto mimo sezonu působil dosti smutně – fontánky byly bez vody, krámky byly často prázdné, záchody u pláže zavřené, v bazénu plavaly kelímky od nápojů či jiné odpadky, s hygienou to zkrátka nebyla žádná sláva. V hotelu jsme byli jediní Češi, většina hostů byla z Jižní Ameriky nebo z Ruska. Příjemným zpestřením byl každovečerní program na zahradě.

Co s volným časem v all inclusive letovisku?

Předpokládá se, že většina turistů stráví dovolenou za zdmi hotelu a jen občas si vyjedou někam na nákupy či zvolí variantu hromadného předraženého výletu s CK. Stejně jako ve Viňales jezdí i zde autobusy Hop-on Hop-off. Stojí pouhých 5 CUC za den, během kterého můžete několikrát vystoupit a jezdit klidně tam a zpátky. Jezdí jich hodně, takže ani dlouho nečekáte.

DELFINÁRIUM

Největší atrakcí poloostrova je místní delfinárium. Nachází se pár kroků od stejnojmenné zastávky Doplhinarium. Za vstup na show, která se koná jen dvakrát denně (od 11 a od 15:30 hod) zaplatíte 15 CUC. Ačkoli má toto místo nejlepší léta už za sebou, vystoupení je celkem pěkné. Každý turista si navíc může připlatit za focení či plavání s delfíny. Nicméně voda je zde tolik špinavá, že vás ani místní teploty k vodním radovánkám zrovna nelákají.

PARK JOSONE A BEATLES BAR-RESTAURANT

Na Varaderu se nachází jeden z údajně nejkrásnějších kubánských parků – Josone. Je velký 9 hektarů a najdete ho v samém centru města. Budete-li mít štěstí, přeběhne vám přes cestu hned několik zde všudypřítomných ještěrek. V parku se můžete svézt na lodičce, případně posedět v nedalekém Beatles Bar-Restaurantu, který vzdává hold na Kubě dlouho zakázaným Beatles.

HICACOS: NÁRODNÍ PARK NEBO KŘOVÍ U SILNICE?

Nejrozpačitějším zážitkem pro nás byla návštěva místního národního parku Hicacos. Podle internetu se mělo jednat o tropickou oázu s množstvím nádherných lagun, deštným pralesem, úchvatným jezerem Mangón a jeskyní Cueva de Ambrosio s kresbami původních indiánských obyvatel. Vstup do parku se nacházel kousek od silnice, po které se projížděl náš doubledecker. Zaplatili jsme vstupné 5 CUC, dostali jsme mapu a vydali se vstříc džungli.

Místo úchvatného zážitku na nás čekalo asi hodinu a půl dlouhé prolézání hustým křovím, které bylo jen o málo vyšší než my. Jediným povyražením bylo setkání s hnízdem termitů, sršní či se sem tam zeleným kaktusem. Jen pár metrů od nás byl slyšet zvuk projíždějících aut, který střídaly podivné zvuky místní fauny. Poslední minuty byl jen zápas o to dostat se odtud co nejdříve. Když jsme se vyloupli z křoví přímo u silnice, spatřili jsme zavřený vstup do zmiňované jeskyně a zcela otrávení jsme se pěšky přesunuli na hotel.

JET ČI NEJET NA KUBU?

Pobyt na Kubě má mnoho tváří a troufám si říct, že čím déle tady jste, tím více vše na sebe necháváte působit. Představa, že by tady člověk musel zůstat, je provázena silnou úzkostí, kterou nezklidní ani nádherné moře ani rytmy salsy. Jako by ve vzduchu visel jakýsi nepříjemný opar, před kterým není úniku. I přes všechny námi mnohdy silně prožívané diskomforty, však vzpomínáme na dovolenou s radostí. Je určitě velmi zajímavé vidět to všechno na vlastní oči. Vidět například frontu lidí, která čeká na mýdlo prostě proto, že po měsíci konečně dorazilo, je zajímavou exkurzí do historie, která je pro zdejší lidi realitou.

Zajímá vás více? Podívejte se na video! 😉