Tskaltubo: tajemství opuštěných sanatorií

Koho by alespoň někdy nezlákalo kouzlo urbexových fotografií? A pokud ne fotografií, pak alespoň atmosféra opuštěného, dříve populárního místa? My jedno takové objevili ve Tskaltubu, na západě Gruzie. Městečko, které bylo v dobách Sovětského svazu lázeňským rájem, je dnes místo plné zchátralých sanatorií, mezi kterými se sem tam objeví doposud fungující budovy luxusních hotelů. Vašimi průvodci zde budou toulaví psi nebo uprchlíci, kteří si v ruinách našli své přístřešky. Vítejte ve Tskaltubu!

PÁR SLOV O TSKALTUBU A JEHO HISTORII

Jak již bylo zmíněno, Tskaltubo je město v západní Gruzii v kraji Imereti. Nachází se asi 20 kilometrů od Kutaisi, kde je mezinárodní letiště. V dobách Sovětského svazu se jednalo o vyhlášené lázeňské městečko, které pojímalo každou sezónu stovky tisíc návštěvníků. Jezdily sem až čtyři vlaky denně. Není se čemu divit, že se jednalo o jedno z největších lázeňských měst v celém Sovětském svazu.

Předpokládá se, že první lázeňské domy byly otevřeny v roce 1870 a v roce 1925 byla postavena první sanatoria. V roce 1931 bylo Tskaltubo označeno sovětskou vládou jako balneoterapeutické centrum a toto lázeňské letovisko se stalo jedním z oblíbených prázdninových míst Stalina. Bylo zde vystaveno asi 22 sanatorií, vybudovaných kolem centrálního parku, označovaného jako Tskaltubo Mineral Water Park.

Sanatoria byla za dob Sovětského svazu vnímána jako instituce, která má hotelové ubytování, restauraci, zábavu, lázně i zdravotnická zařízení pod jednou střechou. Sovětským občanům byly přiděleny nejméně 2 týdny dovolené ročně a mnozí z nich navštěvovali lázeňská města jako státem podporované výlety, kde si mohli odpočinout a zotavit se. Nejednalo se tedy jen o „hýčkání“ pro bohaté, šlo o státem předepsaný a většinou povinný roční oddech.

A čím bylo Tskaltubo vyhlášené? Zdejší minerální vody byly (a stále jsou) bohaté na radon a uhlík (říká se jim „vody nesmrtelnosti“). Mají přirozenou teplotu okolo 33–35° C a jsou dobré zejména pro kardiovaskulární a endokrinní systém, artritidu a revmatismus. Dříve se tvrdilo, že lidé přijíždějící na invalidních vozících odcházejí odtud po vlastních nohou.

S pádem SSSR v roce 1991 se však z městečka turismus vytratil a opuštěné budovy sanatorií začaly chátrat.

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ

Kromě procházky po opuštěných budovách, ze které se pomalu začíná stávat oblíbená atrakce, láká město návštěvníky zejména na dvě zajímavosti: Prometheovu jeskyni a přírodní rezervaci Sataplii.

Prometheova jeskyně

Prometheova jeskyně (jeskyně Kumistavi) se skládá z několika velkých jeskyní. Protéká jí podzemní řeka. Hodinové prohlídky nabízejí možnost průvodce v anglickém jazyce. Vstupné činí 25 GEL, navíc si lze připlatit za jízdu na lodičkách. Otevřeno mají denně od 10 do 18 hodin. K jeskyni se dopravíte kromě auta také minibusem č. N42 z tržnice, jezdí denně mimo pondělí a stojí 2 GEL. Názory na návštěvu jeskyně se výrazně liší. Jeskyně bývá mnohdy prezentována jako ta nejkrásnější v Gruzii, jiní mluví o turistické pasti. Více informací se můžete dočíst na oficiálním webu zde.

Sataplia

Přírodní rezervace Sataplia se nachází zhruba 10 km od Kutaisi. Proslula především jednou věcí, a to otisky dinosauřích stop. Existuje údajně jen 5 míst na světě, kde se tyto otisky dochovaly. Na prohlídku se chodí ve skupině osob, avšak výklad je údajně pouze v ruštině nebo gruzínštině. Součástí je i malý dinopark a vyhlídka skleněným mostem. Vstupné činí 6 GEL.  

PO STOPÁCH STALINOVÝCH

Je známou informací, že v Gruzii se narodil Josif Vissarionovič Stalin. Jeho muzeum ve městě Gori, kde se nachází i jeho rodný dům, je jedním z nejdražších muzeí v zemi.

Muzeum mapuje etapy Stalinova života a umožňuje separátně navštívit také Stalinů vlak, kterým podnikal různé cesty (vstupné vyjde na 5 GEL).

Také ve Tskaltubu se setkáme s několika místy, která jsou spojena s životem Stalina. Poprvé navštívil toto lázeňské centrum v roce 1931 – ve stejném roce, kdy mu údajně lékař předepsal balneologickou léčbu na bolesti nohou. Ještě před jeho návštěvou vyrostly v rekordním čase tři lázeňské domy. Údajně podruhé navštívil Tskaltubo v roce 1951, kdy už pobýval ve svých soukromých objektech (vile, apartmánu a bazénu).

Stalinova vila („diktátorova dača“)

Stalinova vila je v dnešních dobách zcela opuštěná barabizna uprostřed lesa obklopená řadou dalších opuštěných budov, např. hotelem č. 2 ze 40. let 20. století. Areál vily je sice oplocený, dovnitř lze ale vstoupit otevřenou branou a projít se až k vile (není povolený vjezd autem). Vila není nikterak označena, lze ji identifikovat pouze podle mapy. Nachází se cca 500 m od vstupu na vrcholu kopce.

Stalinovo apartmá

V dosud fungujícím hotelovém komplexu Legends Spa Tskaltubo se v rekonstrukcí nedotčeném křídle nachází Stalinovo apartmá. Dříve bylo možné podívat se do něj zdarma, v současnosti vybírají vstupné ve výši 25 GEL (tj. cca 225 Kč).

Stalinův bazén

Naopak zcela zdarma vám umožní si prohlédnout Stalinův soukromý bazén. Je umístěn ve zrekonstruovaném lázeňském domě Spring 6. Nám stačilo se poptat na recepci, odkud nás ochotně navigovali přímo k bazénu (neexistuje však žádná záruka, že vás dovnitř vždy pustí, zkušenosti návštěvníků jsou různé).

Místnost není nikým hlídaná, ani nijak zvlášť udržovaná. Jedná se o světlý pokoj s velkou čtvercovou vanou obloženou mozaikami. Mezi krychličkami pobíhají ještěrky a na chodbách čekají lidé na své procedury odehrávající se v sousedních místnostech.

NEJZNÁMĚJŠÍ OPUŠTĚNÁ SANATORIA

Tskaltubo je dnes jedním z nejnavštěvovanějších opuštěných míst v Gruzii. Mnoho z bývalých sanatorií je otevřených a přístupných zvědavým kolemjdoucím. V některých budovách si dnes můžete snadno domýšlet, k čemu asi jednotlivé místnosti sloužily. Na místě naleznete barevné dlaždičky, umyvadla, zrezivělé rámy postelí, vybledlé noviny, boty, lahve, někdy dokonce černobílé fotografie…

U jiných budov vás naopak překvapí, že i přes jejich zchátralost visí z balkónů prádlo a uvnitř žijí uprchlíci (označováni také jako „vnitřně vysídlené osoby – IDP“). Ti utekli zpravidla před válkami v Abcházii a Jižní Osetii, které následovaly po rozpadu SSSR, a žijí v hotelech již po desetiletí. Z 200 tisíc uprchlíků získalo útočiště ve Tskaltubu okolo 9 tisíc! Mnoho lidí se ale postupně nastěhovalo do nových bytů ve městě. Tento krátký dokument (zde) od BBC je hezkým shrnutím jejich příběhu.

Sakartvelo

Toto sovětské sanatorium bylo postaveno jako velký resort s kapacitou 500 míst v roce 1983. Je situováno na levé straně jižního vchodu do centrálního parku. Odhaduje se, že v nejméně 60 % budovy sídlí uprchlíci, zpravidla v horních patrech. V zadní části budovy je umístěna krásná sovětská mozaika.

6 Spring („Stalinovy lázně“, Lázeňský dům č. 6)

Jedná se o lázeňský dům, který je stále v provozu a ve kterém najdete onen Stalinův bazén (viz výše). Nachází se v centrálním parku. Všimnout si můžete originální sovětské architektury (fasáda ve stylu klasického stalinského empíru), krásného zdobení a udržovanosti uprostřed jinak zpustlého prostředí. Před domem je pěkná fontána a na lavičkách posedávají návštěvníci převážně důchodového věku.

Uvnitř mají 50 samostatných pokojů s řadou nabízených procedur (vč. některých zvláštních, jako např. speleoterapie – „respirační terapie zahrnující dýchání v jeskyni“).

8 Spring (Lázeňský dům č. 8)

Kousek pěšky od 6 Spring se nachází nejznámější opuštěná budova celého Tskaltuba. Nejednalo se v minulosti o sanatorium, neboť zde nebyly ani pokoje ani restaurace, šlo pouze o zařízení, kam byly přiváděny léčebné prameny. Zdejší ikonické místo pro urbexové fotografie budí sice trochu strach, ale rozhodně stojí za návštěvu.

Známé je jeho obrovské střešní okno, někdy popisované jako UFO. Ač je budova v otřesném stavu, je stále možné rozeznat reliéf s lesními výjevy.

Medea

Opuštěné sanatorium Medea je soukromým majetkem, ale jeho návštěva je povolena. Je to jediné ze sanatorií, kde jsme potkali další turisty (rozuměj cca 3 další lidi), jinak jsme se všude pohybovali v podstatě sami. K Medee přicházíte po dlouhé příjezdové cestě. Je známá pro své nádherné vysoké sloupy přímo u hlavního vstupu. Stojí na levé straně od centrálního parku, blízko 6 Spring.

Nyní je celá budova zcela opuštěná, její bývalí obyvatelé se již přestěhovali do nových bytových domů. Volně přístupnou se tak stala i její zadní část, kam dříve nebylo možné se dostat.

Metallurg

Metallurg je obrovské (ne)opuštěné sanatorium na levé straně centrálního parku, ve kterém nyní žijí uprchlíci. Potkáte se s nimi hned u hlavního vstupu, kde vybírají za prohlídku drobné vstupné (5 GEL/os.). Nás provedla milá starší paní, v ruštině se snažila něco k jednotlivým místům povědět. Nechala nám dost času na prohlídku i focení i o samotě, vždy nás jen navedla do dalších částí.

Měli jsme možnost prohlédnout si dřívější divadlo/taneční sál, restauraci, tělocvičnu, toalety, nádhernou vstupní halu i jednotlivá patra, ve kterých byla většina bytů zavřená, údajně obývaná dalšími uprchlíky.

Bylo nám často dost těžko z představy, že v těchto podmínkách zde lidé žijí, samotná paní „průvodkyně“ již mnoho let.

Gelati

Do sanatoria Gelati jsme jen nahlédli. Bylo vystaveno poblíž Metallurgu a podle oken jsme poznali, že je také obýváno uprchlíky (pozn. dle zdrojů na internetu by mělo být obýváno jen západní křídlo, zatímco to východní je údajně opuštěno). Hlavní vchod střežil velký, ale celkem přátelský pes.

Iveria

Iveria je dnes již oplocené sanatorium, do kterého nelze nahlédnout. Někteří odvážlivci se údajně dostávají dovnitř (není zde žádný hlídač) i tak, my si to ale netroufali. Iveria z roku 1962 je pravděpodobně nejslavnějším a nejfotografovanějším sanatoriem ve městě. Ikonická je zvláště modrá vstupní hala s velkým kulatým otvorem ve stropě.

Legends Spa Tskaltubo

Jedná se o obrovské sanatorium otevřené v roce 2011. Bylo postaveno v 50. letech 20. století a původně se jmenovalo Vojenské sanatorium SSSR, neboť bylo užíváno pro sovětské Ministerstvo obrany. Nachází se na pravé straně centrálního parku a je oddělené rozsáhlými zahradami. V jeho nedotčeném původním křídle se nachází ono Stalinovo apartmá, přístupné za 25 GEL/os. Zdarma mají návštěvu snad jen hosté ubytovaní v sanatoriu.

Další budovy a mapa areálu

Mezi další známé budovy patří například Shakhtiori, hotel Savane nebo Imereti – ty jsme ale buď nenašli nebo nebyl vstup do nich zcela zpřístupněn. Shakhtiori bylo dříve jedním z nejznámějších a největších sanatorií ve městě. Jde o obrovskou budovu ve stylu stalinistické říše. Aktuálně však patří místnímu milionáři, proto je chráněna ostrahou. Mnohé budovy ve městě jsou také již schované za vysokými ploty, přes které často nejde ani nahlédnout.

Mapu s vyznačenými sanatorii můžete vidět např. zde. Podrobné popisy všech budov najdete ve článku zde nebo zde.

NA CO SE PŘIPRAVIT PŘI NÁVŠTĚVĚ SANATORIÍ

Vstup na vlastní bezpečí

Návštěva sanatorií může být velkým zážitkem, ale je zapotřebí si být vědom některých rizik. Ačkoli vám ve Tskaltubu každý poví, že návštěva sanatorií je zcela bezpečná, na některých hotelích dokonce obdržíte písemný soupis některých budov s krátkými popisky, je třeba myslet na to, že se přeci jen jedná o místa zchátralá, po většinou nehlídaná, tudíž jedno z hlavních rizik může vyplývat z neopatrného pohybu po budovách.

Vstup do budov je tedy zcela na vlastní nebezpečí. Není vyloučeno, že na vás může něco spadnout nebo se s vámi cosi zřítit. Selský rozum však povětšinou napoví, kam raději nevstupovat a foto nepořizovat za každou cenu.

Uprchlíci

Zdá se, že minimální rizika nesou přítomní uprchlíci, kteří ač žijí v bídě, nejsou nebezpeční. Člověk by měl respektovat jejich právo na soukromí a nevstupovat tam, kde se to nehodí (např. do budov, kde je patrné, že žije větší množství lidí). Nevhodné je fotit uprchlíky, zvláště bez jejich souhlasu. Doposud není znám žádný incident s návštěvníky.

Toulaví psi

Jistou míru rizika s sebou nese kontakt se zdejšími toulavými psy. My jsme dokonce na hotelu obdrželi speciální pokyny a doporučení, jak se v kontaktu s nimi chovat. Toulaví psi jsou obecně v Gruzii velkým a zatím nedořešeným problémem. Psů na ulici je obrovské množství, mnozí žijí přímo u velkých silnic (nejednou jsme projížděli přímo kolem malých štěňátek). Ve Tskaltubu se pohybují psi v ulicích, parcích, i přímo v budovách sanatorií. Mnozí z nich jsou přátelští, zvyklí na interakci s lidmi.

Je však možné potkat i takové, kteří jsou přátelští méně. Obvykle se jedná o takové jedince, kteří měli s lidmi menší nebo nepříjemný kontakt. Jsou-li tito psi vyděšení, mohou bránit sebe, své jídlo nebo teritorium. Obecně jsou toulaví psi náchylnější k různým zdravotním problémům, mnozí mají blechy, klíšťata a jiné potíže, např. jsou přenašeči Kochova bacilu (bývá příčinou tuberkulózy), střevních infekcí. Je to spíše vzácné, ale kontakt s těmito zvířaty může vést k závažným zdravotním problémům. Někteří přenáší vzteklinu, která se přenáší na člověka hlavně skrze pokousání. V případě pokousání toulavým psem je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Často se také děje, že někteří psi pronásledují lidi až k hotelovým resortům a snaží se s nimi vejít dovnitř. Hotely upozorňují na to, aby se jejich hosté měli před podobným chováním na pozoru a nenarušili tak bezpečné prostředí hotelu.

Co si vzít s sebou

Budete-li navštěvovat sanatoria v parném létě, nezapomeňte si s sebou vzít dostatek vody a natřít se opalovacím krémem. Na místě nenarazíte v podstatě na žádný obchod, kde byste si mohli dokoupit pití či občerstvení, protože se budete pohybovat opravdu opuštěnými místy. Jakmile projdete centrálním parkem a dostanete se blíže k centru města, je již možné si něco zakoupit, ale to může trvat celkem dlouho, proto nepodceňte přípravu! Na návštěvu si vyhraďte několik hodin, ne všechna sanatoria jsou blízko u sebe, některé objekty budete kvůli oplocení dlouho obcházet, občas možná budete i bloudit.

KDE SE NAJÍST?

Jak jsem již zmínila, během pohybu po opuštěných sanatoriích nemá návštěvník mnoho příležitosti na to se občerstvit. Naším tipem na to, kam zajít na jídlo, je restaurace Magnolia (zde). Magnolia byla navržena v 50. letech 20. století italským architektem Carlem Morettim. Budova byla také opuštěna a v roce 2019 plně obnovena v provoz. Samotná restaurace uvnitř je celkem pěkná a dobrá, je proto ideálním místem k zastavení.

UBYTOVÁNÍ VE TSKALTUBU

Možností ubytování ve Tskaltubu není v současnosti mnoho. Ubytovat se můžete ve fungujících sanatoriích nebo v běžných hotelech. My jsme si vybrali Vita Gardenia Hotel Tskaltubo (zde), který nás na dvě noci se snídaní vyšel na cca 2700 Kč. Parkování v areálu hotelu bylo zdarma a k dispozici byl malý, ale dostačující bazén.

Již během check-inu jsme po trochu podivném rozhovoru se zdejším personálem získali zdarma up-grade pokoje z dvoulůžkového Economy na obrovský několikapokojový apartmán umístěný úplně nahoře. K apartmánu příslušely dvě terasy. Nicméně nejednalo se o velký luxus (úklid v Gruzii nebyl ani v hotelech příliš silnou stránkou a v koupelně navíc ukrutně smrděly odpady). Když jsme se ptali, proč nám pokoj takto výrazně změnili, obdrželi jsme jednoduchou odpověď: „Because we are Georgians“. Vystresovaní jsme byli až do konce pobytu, ale neplatily jsme ani o lari více.

BUDOUCNOST TSKALTUBA

V roce 2022 bylo 14 starých sanatorií prodáno investorům v rámci programu Nový život pro Tskaltubo, jehož cílem je revitalizace města. Některé zdroje přitom uvádějí, že řada sanatorií byla zakoupena již o 10 let dříve. Z mnohých se stala staveniště, ve městě však byla postavena řada nových restaurací i hotelů.

Vzhledem k výhodnému umístění Tskaltuba (autem cca 25 min jízdy od letiště) a rozmachu cestovního ruchu v zemi, má Tskaltubo dobrou pozici, aby zhodnotilo svou lázeňskou historii. Je tedy možné, že nám zbývá již jen omezený čas na to, abychom viděli Tskaltubo v jeho současném stavu jako ráj urbexové fotografie.

Zajímá Tě více o Gruzii? Podívej se na náš článek (zde) nebo video (zde).