Cestování

TOP místa v Dolomitech aneb na hory to jde i bez lanovky

Dovolené na horách mají své kouzlo. Každý hřích v cukrárně bolí míň, když člověk ví, že má v nohou spousty kilometrů a zítra půjde zase. Jen dvě věci mne vždycky trochu trápí: náročné túry do kopce s velkým převýšením a… lanovky. Často to bývá buď anebo: nechceš do kopce, tak šup na lanovku. A pokud patříte stejně jako já mezi ty, kteří nasedají jen s největším sebezapřením a zase se těší, až budou stát opět pevně na nohou, a zároveň hory milujete, pojeďte do Dolomit! Ne že by zde lanovky nebyly, ale i ty největší skvosty se dají zvládnout zcela bez nich, a navíc uvidíte hory, které za to opravdu stojí!

Dolomity jsou součástí Alp a rozprostírají se na severu Itálie na územích Jižní Tyrolsko, Trento a Belluno. Jsou považovány za jedno z nejkrásnějších pohoří celého světa a za ráj pěší turistiky. Však je zde více než 13 000 kilometrů přírodních, značených turistických tras!

DOPRAVA DO DOLOMIT A PO DOLOMITECH

První variantou je dopravit se letadlem na nejbližší velké letiště (např. do Innsbrucku, Benátek nebo do Verony) a poté si zapůjčit auto (cesta potrvá kolem dalších 2 hod). Přijet můžete také vlakem z Prahy na trase přes Mnichov – Innsbruck – Brenner – Bolzano nebo přes Linz – Salzburg – Innsbruck – Brenner – Bozen a poté si opět zapůjčit auto.

A do třetice úplně nejsnazší způsob, který jsme volili i my, bylo autem přímo z Prahy (cesta kolem 7–8 hod), přičemž nejkratší je varianta přes Německo a placený Brennenský průsmyk (cca 9,50 €). A vzhledem k tomu, že benzín je v Itálii opravdu drahý, doporučuji natankovat co nejvíce u nás nebo v Rakousku. Potřebovat budete také rakouskou dálniční známku (9,4 € na 10 dní). V Itálii se na některých úsecích platí pouze mýtné, kterému jsme se všude vyhnuli.

Ač jsou Dolomity protkány autobusovou dopravou a na mnoho turistických míst se tak dostanete, auto vám poskytne více možností a svobody, navíc na většinu míst lze dojet autem (právě místo použití lanovky) a poté se již vydat jen pěšky. Pozor je zapotřebí dávat v hlavní sezóně (většinou od 10. 7. do 10. 9.), kdy jsou příjezdové silnice mezi 9. a 16. hodinou k nejvyhledávanějším turistickým lokalitám zavřené. V takových případech je lepší si buď přivstat, nebo zvolit náhradní dopravu.

UBYTOVÁNÍ

Nejlepší strategií pro návštěvu Dolomit je kombinace 2 ubytování: jedno ideálně ve městě Cortina d´Ampezzo a druhé ve městě Arabba nebo v jejím okolí. Ubytování je poměrně drahé, nás vyšlo 6 nocí dohromady na 16 tisíc, tj. 8 tis./os.

Bydleli jsme nejprve v centru Cortiny v Hotelu Olimpia (zde). Hotel byl spíše podprůměrný, pokoje horší než na fotografiích, snídaně až smutně průměrné. Pravidelně nám zhasínalo světlo a nefungovala wifi, ale tak když tam pouze přespáváte, zvyknete si :). Co však doporučuji je zajít si některý den na jídlo do vyhlášené pizzerie Il Ponte, nebudete litovat! 😉

Výrazně lepším zážitkem byl pobyt v krásné Arabbě v nádherném hotelu Chalet Barbara (zde). Zde nás potěšili hned po příjezdu upgradem pokoje na luxusní apartmán s balkónem a vířivkou. Vše zde bylo naprosto kouzelné a snídaně byly naprosto famózní, takže všem mockrát doporučuji. Nás navíc potěšilo, že jsme se poprvé zvládli check-in pouze v italštině a vše jsme rozuměli:)!

Chalet Barbara

TOP MÍSTA V DOLOMITECH (bez lanovky)

1. Lago di Sorapis (1925 m. n. m.)

Lago di Sorapis

Jako nejkrásnější výlet v Dolomitech bych bez dlouhého váhání označila ledovcové jezero Sorapis, které je známé svou „mléčnou“ barvou. Nachází se relativně blízko města Cortina d’Ampezzo.

K jezeru je možné vystoupat buď cestou č. 215 nebo 217. Většina návštěvníků volí první zmiňovanou, protože je snazší. I proto je celkem dost frekventovaná. Cesta č. 217 (od hotelu Auronzo Albergo Cristallo) má jako hlavní nevýhodu velké převýšení (asi 650 m!), i když je o 3 km kratší.

Pokud byste se chtěli stejně jako my vydat cestou č. 215, zaparkujte na parkovišti v horském sedle Passo Tre Croci. Parkování je zdarma, ale je poměrně limitované, proto je dobré přijet nejpozději v 10:00 ráno. Výstup začíná příjemnou loukou a je dobře značený. Po chvíli začínáte výrazněji stoupat. Prvními zádrhely na cestě může být překročení řeky nebo (a pro mne jednoznačně nejhorší úsek na celé cestě) přechod přes svah plný sněhu, na kterém je jen úzká cestička a dolů sráz, nicméně nějakým zázrakem to i v létě dost drží 😊.

Trasa pokračuje dále po úzké strmé stezce na straně útesu bez zábradlí. Jsou zde místy lana a kovové žebříky, o které se můžete jistit. Není to nejideálnější trasa pro ty, kteří trpí závratěmi :). Během cesty se někteří vraceli zpátky. I když nejsem fanouškem podobně exponovaných úseků, musím říct, že se to dalo zvládnout a cesta alespoň rychle utíkala. V cíli je možné občerstvení u chaty Vandelli, samozřejmostí je relax a focení u jezera. Jedinou nevýhodou je opravdu veliké množství lidí.

2. Tre Cime di Lavaredo/Drei Zinnen

Tre Cime

Tato impozantní tříčlenná skupina skalních štítů je vůbec nejčastějším symbolem Dolomit. Tre Cime, zapsané v UNESCO, vyrůstají kolmo ze sutinových polí, nejvyšší je prostřední Cima Grande/Große Zinne, dále západní Cima Ovest/Westliche Zinne a nejnižší je Cima Piccola/Kleine Zinne. Vzhledem k tomu, že se jedná o naprostý turistický top, je třeba pečlivě zvážit, jak se k nim (zvláště v hlavní sezóně) dostat.

Tre Cime jsou dostupné velmi snadno autem s tím, že se parkuje zdarma u chaty Auronzo na velkém parkovišti. Háček tkví v tom, že cesta vede po zpoplatněné panoramatické silnici, platí se proto poměrně vysoké mýtné 35 € a zvláště v místě platby se tvoří kolony.

My jsme volili variantu shuttle busu od jezera Misurina. Auto jsme zaparkovali u jezera (na celý den 14 €) a poté se přesunuli na zastávku, ze které jezdí buď autobus č. 444 nebo Dolomitibus (oba za cenu 4 €/1 cesta). Autobus vás vyveze po již zmíněné silnici bez čekání až k chatě Auronzo za cca 15 minut.

A kam dál? Od Auronzohütte (2 330 m. n. m.) se vydáte po jižní straně vrcholu Drei Zinnen stezkou č. 101 až k Lavaredo (2 344 m. n. m.), je to asi 20 min pohodlné chůze. Dále vystoupáte mírně do kopce do sedla Paternsattel (2 454 m. n. m.) a zde vás již potká první překrásný pohled na 500 metrů vysoké severní stěny.

Od rozcestí doporučuji pokračovat až k chatě Dreizinnen (2 405 m. n. m.), která vám poskytne skvělý výhled na ikonické štíty. Cesta až sem nám s intenzivním focením, natáčením a pauzičkou zabrala 3 hod (bez focení a zastávek lze čas zkrátit na polovinu).

cesta na Dreizinnenhütte

Na chatě se můžete občerstvit a poté se vydat zpátky stejnou cestou. Pokud máte více energie, sestupte doleva dále po značce č. 105, dokud nepřekročíte cestu č. 102 vedoucí nahoru údolím Rienztal. Po cestě č. 105 (doleva) kolem salaše na pastvině Lange Alpe a kolem jezera Lange-Alpe-See obejdete vrchol Drei Zinnen po západní straně a dostanete se též zpět k chatě Auronzohütte. Odtud se již vydáte dolů buď autem, autobusem nebo jako my pěšky až k Misurině (doběhli jsme v dešti asi za 1,5 hod).

jezero Misurina

3. Lago di Braies (1496 m. n. m.)

Jedná se o nejznámější a nejhlubší jezero italských Dolomit. Ve zdejší tyrkysové vodě se odrážejí vrcholky okolních masivů a po vlnách jezera se plaví na lodičkách nadšení turisté. A těch zde bývá opravdu požehnaně, proto se doporučuje navštívit jezero před východem slunce nebo až večer. My jsme zde byli celkem dvakrát – jednou večer v den příjezdu, kdy však bylo příliš velké šero na fotky, podruhé během deštivého dne, kdy se na chvilku udělalo krásně a jezero zazářilo svými krásnými barvami. Turistů bylo v obou případech tak nějak akorát 😊.

Lago di Braies

Přímo u jezera najdete 3 velké parkovací plochy (platí se 6 €), restauraci, hotel, krámek se suvenýry a malou kapličku. Právě na tuto příjezdovou cestu patří restrikce platné mezi 10. 7. a 10. 9. (viz výše). V době uzavření příjezdové cesty tedy lze využít veřejné dopravy (shuttle bus z vesnice Ferrara 3 €) nebo dojít pěšky.

Pronájem loďky vyjde celkem draho (18 €/30 minut a 28 €/hod, ale možná je již ještě dražší). Kdo nechce utrácet, může se vydat kolem jezera, kudy vede nenáročná stezka v délce 3,5 km (časově zabere asi 1,5 hod). Další variantou jsou turistické trasy k horským chatám Seekofelhütte či Malga Foresta.

4. Passo Pordoi a Marmolada (3343 m. n. m.)

Jedny z nejkouzelnějších míst v Dolomitech jsou právě průsmyky. Kousek od jednoho z nich jsme bydleli. Passo Pordoi leží v nadmořské výšce 2 239 m. n. m. a je tak druhým nejvýše položeným průsmykem v Itálii.Jízda průsmykem i vyhlídky z jeho nejvyššího bodu jsou nezapomenutelným zážitkem.

Passo Pordoi a Sasso Pordoi

Prohlédnout si zde můžete skalní masiv Sasso Pordoi, na který vede doslova nechutná lanovka (😊). Lákadlem může být, že po jejím zdolání se můžete vydat na celkem snadný výšlap na třítisícovku Piz Boe (5 km, délka asi 3 hod).

Já doporučuji vydat se na druhé straně kolem malého kostelíčka k chatě Fredarola (cca 30 min), ze které se naskýtá boží výhled na Marmoladu, nejvyšší vrchol Dolomit. Mimo jiné je zde velice pěkná a cenově přístupná restaurace s barem a terasou na opalování.

Dále lze pokračovat na chatu Viel dal Pan a kousek až k Sass Ciapel (2557 m.), který nám svým tvarem připomínal žehličku. Kromě Marmolady spatříte v dáli i krásné horské jezero Lago di Fedaia. Nenáročná cesta tam a zpět zabere cca 2 až 3 hod a je dlouhá pouhé 4 km.

5. Passo Giau (2236 m. n. m.) a Cinque Torri

Passo Giau

Passo Giau je jedním z nejkrásnějších horských průsmyků v Dolomitech. V jeho čele se vypíná vrchol Ra Gusela (2 595 m. n. m.). Přijet sem lze opět autem, a to silnicí č. 638, která je sama o sobě rájem pro motoristy, neboť ji tvoří spousta zatáček ve strmém stoupání. Parkování přímo v nejvyšším bodě Passa Giau je zdarma a také skvělým výchozím bodem pro parádní výlety.

Pravděpodobně nejpopulárnější cestou je túra ke známému skalnímu útvaru Cinque Torri. Vydáte se po stezce směr skalní masiv Ra Gusela, který obejdete z levé strany po stezce 452 až k chatě Averau. Cesta je poměrně fyzicky náročná, hodně kamenitá a nepříjemná s velkým stoupáním (myslela jsem, že asi umřu! 😊).

Od Averau vede pak již jen kousek cesta dolů k chatám Scoiattoli a Cinque Torri. A samotné Cinque Torri již máte jako na dlani. Zpět se prý je možné dostat po stezce 443 z druhé strany Ra Gusela. Vzhledem k tomu, že jsme však na začátku našeho výletu četli, že by tato trasa mohla být ferratou, vydali jsme se raději zpátky stejně, jako jsme přišli.

Cinque Torri

Mnoho lidí do trasy přidává ještě návštěvu chaty Nuvolau, ke které se je možné dostat po obrovské skalní stěně od Averau. Z vršku se vám rozprostře panoramatický výhled do nádherné okolní krajiny.

6. Údolí Val di Funes

Toto pohádkové údolí je známé dolomitské „fotomísto“. Rozprostírají se zde městečka a kostelíky, za nimiž se tyčí horské masivy. Návštěvníci nejčastěji fotí kostelík sv. Giovanniho (Chiesetta di San Giovanni), který stojí osamoceně na louce těsně pod impozantním pohořím.

Známá je také vyhlídka z víceméně protilehlého kopce na malou vesnici St. Maddalena s větším kostelem Chiesa di Santa Maddalena. Najdete ji necelé 2 km pěšky z vesnice po asfaltové cestě. Na vyhlídku můžete přijít také z horní silnice, ale kopec vás ani v jednom případě nemine 😊.

Val di Funes

Parkovat zdarma je možné přímo ve vesnici st. Maddalena na Bergerweg pod návštěvnickým centrem, ostatní místa jsou placená.

NO A S LANOVKOU…?

Dlužím vám ještě tři nádherná místa, na které jsme se už z principu (když tentokrát bez lanovky, tak úplně!) nepodívali.

1. Seceda (2519 m. n. m.)

Nejznámější vrchol Dolomit v údolí Val Gardena zaujme snad každého, a to především známým pohledem na špičatý sráz Fermeda. Dostat se nahoru můžete pomocí lanovky Col Raiser (parkování 5 €, jednosměrná jízdenka 16 €) z městečka St. Cristina. Poté je ještě zapotřebí absolvovat zhruba hodinovou cestu k hřebeni, případně popojít a nasednout na další lanovku Fermeda. Jste-li odvážnější a zároveň nechcete moc chodit, můžete dojet až na vrchol pomocí dvou na sebe navazujících lanovek z městečka St. Ulrich (Ortisei) (parkování 8 € a 25 € jednosměrná jízda). Během cesty dolů nevynechejte skalní útvar Piera Longia.

2. Sassolungo (3181 m. n. m.)

Velmi působivý trojvrchol skalního masivu najdete v horském sedle Passo Sella, odkud se můžete vydat historickou lanovkou Telecabine Gondelbahn Forcella del Sassolungo k chatě Toni Demetz (2 685 m. n. m.). Jedná se prý o jedinou gondolovou lanovku na stání v celém jižním Tyrolsku. Určena je max. pro 2 osoby a nastupuje se za jízdy. Lístek stojí cca 14 €. Uskutečnit zde můžete trek kolem Sasso Piatt po cestách č. 525 a č. 527.

Sassolungo

3. Alpe di Suisi

Tato nádherná alpská louka je autem velmi těžko dosažitelná. Vede zde sice silnice, ale mezi 9. a 17. hodinou je provoz uzavřen vyjma hotelových hostů v této oblasti. Nejlepší je tedy vyjet nahoru lanovkou z městečka Ortisei.

Tak co, pojedete taky? 😉 Pokud ještě váháte, podívejte se na video.

Summary
TOP místa v Dolomitech aneb na hory to jde i bez lanovky
Article Name
TOP místa v Dolomitech aneb na hory to jde i bez lanovky
Description
Láká vás dovolená na horách, ale máte strach z lanovek? Pojeďte do Itálie! V článku najdete TOP místa v Dolomitech, kam se dostanete pouze autem a ... pěšky :)!
Author

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *